Hodnocení zimování 2011-12 a poučení

Každé zimování je trochu zkouškou rostlin, pěstitele a pěstitelských podmínek, které má, připraví nebo mu zbydou.

1. Venkovní zimování bylo naprosto bez problémů a všechno přežilo. Zálivka při prvním oteplení na přelomu února a března velmi prospěla pravokořenným pediocactusům, které se napily, vytáhly poupata a pomalu spějí k vykvetení. Pak už třeba počkat ke květům s další zálivkou, jinak hrozí zatažení poupat. Echinocereusy zatím nejeví známky napití, mají potřebovat k napití teploty přes den nad 15 °C, opuncie se napily a rostou.

2. Zimování na chladno tradičně bezproblémové u rebutií, mediolobivií a většiny semenáčů lobivií. Větší rostliny lobiví i acanthocalycií už to nesou hůř, nějaké ztráty tu byly, příště je třeba posunout teplotní optimum poněkud výš. Trochu nepříjemně překvapily i poměrně vysoko rostoucí Lobivie ferox. Taktéž Lob. incaica a hertrichiany z Peru.

3. Zimování na teplo nebylo zas tak teplé, aby se líbilo brazilským. Další kámen úrazu představovala myška - rejsek, který si v jedné bedničce udělal pelíšek a okolními lofoforami se živil. Vyluxoval celý jeden řádek květináčků. Prevence během podzimu nutná! Myrtilocactus je podložka pěkná, ale často nevydrží. Přeroubovávám, co se dá.

4. Zimování při stálé teplotě na chodbě svědčí epifylům, několik z nich juž má nasazená poupata. I semenáčky jsou tady v pohodě.