Hodnocení zimování 2011-12 a poučení
Každé zimování je trochu zkouškou rostlin, pěstitele a pěstitelských podmínek, které má, připraví nebo mu zbydou.
1. Venkovní zimování bylo naprosto bez problémů a všechno přežilo. Zálivka při prvním oteplení na přelomu února a března velmi prospěla pravokořenným pediocactusům, které se napily, vytáhly poupata a pomalu spějí k vykvetení. Pak už třeba počkat ke květům s další zálivkou, jinak hrozí zatažení poupat. Echinocereusy zatím nejeví známky napití, mají potřebovat k napití teploty přes den nad 15 °C, opuncie se napily a rostou.
2. Zimování na chladno tradičně bezproblémové u rebutií, mediolobivií a většiny semenáčů lobivií. Větší rostliny lobiví i acanthocalycií už to nesou hůř, nějaké ztráty tu byly, příště je třeba posunout teplotní optimum poněkud výš. Trochu nepříjemně překvapily i poměrně vysoko rostoucí Lobivie ferox. Taktéž Lob. incaica a hertrichiany z Peru.
3. Zimování na teplo nebylo zas tak teplé, aby se líbilo brazilským. Další kámen úrazu představovala myška - rejsek, který si v jedné bedničce udělal pelíšek a okolními lofoforami se živil. Vyluxoval celý jeden řádek květináčků. Prevence během podzimu nutná! Myrtilocactus je podložka pěkná, ale často nevydrží. Přeroubovávám, co se dá.
4. Zimování při stálé teplotě na chodbě svědčí epifylům, několik z nich juž má nasazená poupata. I semenáčky jsou tady v pohodě.
Venkovní zimování 2011-12
Venkovní zimování se koná na pařeništních stolech pod stříškou. Otevřené boky zajišťují větrání. Dobře to snášejí Echinocereusy (reichenbachii, triglochidiatus, coccineus), Escobarie (vivipara), Neobeysseje, pravokořenné Pediocactusy či roubované na triglochidiatusech nebo opunciích, Opuncie (fragilis, erinacea v. utahensis, viridiflora...).
Letos zatím nešlo o kdoví jaký test, teploty přes den snad nikdy neklesly výrazněji pod nulu. Ne že by mi to vadilo...
Tephocactus darwinii
Echinocereus reichenbachii
Echinocereus triglochidiatus
Echinocereus coccineus var. paucispinus
21.2. - Tak mrazy se koncem ledna dostavily, byť opožděně. Stály však zato. Poměrně dlouhou dobu teploty padaly na -15°C, po velkou dobu nasucho. Pak trochu nasněžilo, ale nebylo to ani na běžky. Ten Teph. darwinii a některé další šly na těch pár týdnů raději dovnitř k lobiviím. Obleva přišla o víkendu 18.2. a hned v pondělí 20.2. jsem právě tuhle partu stěhoval zpátky do skleníku, kde při troše slunka už teploty stoupaly na +10°C. Menší osvěžení sněhovou zálivkou do korýtek ke skalničkám a taky k Pediocactus knowltonii.
Zimování 2011-12
Zimování tradičně probíhá na třech místech. Zimovzdorné a mrazuvzdorné kaktusy (Oputia, Pediocactus, Echinocereus) a sukulenty (Delosperma) jsou umístěny venku na stolech, kde jsou pod střechou a v suchu. Studené zimování je v místnosti na dvoře s teplotami kolem 4°C (Lobivia, Mediolobivia, Aylostera, roubované Pediocactusy a Sclerocactusy). Standardní zimování je v jiné mísnosti poblíž, kde se topí na 8-11°C (Mexiko, Chile apod., ale také některé teplejší Lobivie - caineana). A ještě poslední - úplně nejteplejší kytky: Ferocactus chrysacanthus nebo Astrophytum ornatum - jsou při pokojové teplotě v kuchyni.
O topení se mi stará bezva zařízení zvaná tepelně spínaná zásuvka TS 20, která se dá nastavit na teplotu a klesne-li teplota v místnosti pod tuto úroveň, zásuvka se zapne. Do ní je pak připojené topení, které provádí vlastní ohřev.