Katalogem tam a zase zpátky

Měsíce říjen a listopad jsou obyčejně u mě spojené s prolézáním nejrůznějších katalogů a vyhledáváním těch úplně nejskvělejších položek semen, které rozhodně letos nesmím nevyset. Jasně že člověk vychází z toho, co nemá, kterou lokalitu feroxek ještě nevlastním, a je jedno, že jich v různých formách mám možná metr nebo dva od desítek květináčů po čtyřky. Zrovna tuhle odešla ta klimpeliána, no jasně, asi měly moc zimu. Takže zaškrtnout nejmíň tři porce semen. Hodilo by se něco studenýho, co se nebude muset stěhovat na zimu, dobře, tak vezmu šmahem všecky ty neobeyseje a ještě něco z echinocereusů z Utahu nebo Arizony. Taky možná něco, s čím se člověk tolik nenadře a nezabere to moc místa. No jasně, fraileje mám doteď asi tři, tak tam namastím aspoň třicet druhů tak pro začátek. Gymnocalycia sice moc nepěstuju, jen pár kousků, prostě to není kam dávat, ale tohle, tohle jsem kdysi viděl v úplně parádním provedení ve sbírce u Josefa Odehnala. Ta byla mňamková. Co kdyby se mi třeba povedlo něco takovýho taky za třicet let vypěstovat…? Hmm, to by stálo za pokus. Maihuenie, samozřejmě, docela to letos klíčilo, bouchnu tam další položku, kytky jsou to nádherný. To přece nemůžu nemít, žejo. Sakra, co s těma pediákama. Je to drahý, chcípe to, ale v něčem inertním s trochou pohnojení to jde. Jasně, lup tam, už jsou tam čtyři položky. Hele, sulky, drahý to je, neklíčí to, ale maj to levně. Psychologie suprmárketu. Ale třeba dvě tři kytičky vyrostou, ne? A parády nadělají hromady. Sukulenty sice neberu, ale tajdle tohle by se mohlo zkusit, když z toho něco bude, dobře, když ne, tak bude mít někdo ode mě příspěvek na pivo. Turbinicarpus. Dobře, stovkovou porci sice nepotřebuju, co bych se stovkou kytek dělal, ale přeci jen: občas je výstava, burza, tombola, ono se to přece někde udá. A voni tak ochotně kvetou, žejo. A už jako docela malinkatý. Škoda, že nemaj taky ty lausseri, ty jsou přece mezi nima nejkrásnější.

A znova od začátku. Druhý kolo. Hele, astrophytum myriostigma. Už dávno to není běžná kytka. Sakra, dyť já jí vlastně taky nemám. Šup do seznamu.

A druhej seznam. A třetí. A ještě další.

Začátek prosince. Zatím jsem na třech objednávkách. Od našich z Hradce, z Brna a pak ty frajle z Poděbrad.

No už aby mi poslali od toho soudu zase nějakej pořádnej překlad, abych si rovnou vydělal i na nějaký železo a moh do jara svařit nejmíň dva nový stoly, aby to bylo kam dávat.

 

Naštěstí, vono toho nikdy nevyleze tolik, kolik by člověk vždycky tak strašně nutně potřeboval.

Joomla templates by a4joomla
Kreatin monohydrát pro vyšší sílu a svaly