Divnej kaktus
Tahle jihoamerická kytka je divnej kaktus. Ví se o něm málo, může se jím pochlubit málokterá sbírka. Málo zmínek v literatuře, ale i na internetu. Ještě nejspíš jsou k vidění roubované. Nechtějí klíčit, růst, kvést ani zakořeňovat. Co s takovým kaktusem?
Ale popořádku. S Maihueniemi jsou problémy hned od semene – nechce klíčit ani za nic. Protože je to studená kytka, snad s tím něco nadělá stratifikace studenou zimou v květináči a vlhkem v předjaří. Někteří takového úspěchu dosáhli. Já zatím ne, letos to vidím nadějněji. Jsou ve větší květináči ve skleníku ve vlhkém substrátu bez zakrytí. Semínka mám stejná jako Petr z Čech z českého fóra, kterému klíčila, a to ta, která před časem nabízel Jan Novák. Tak tedy uvidíme. Mají rády chladno, snesou značný mráz (jsou přece z Patagonie), ale zas údajně venku ve skalce nechtějí moc kvést (Prpan – jednou za dva roky). Sázení je doporučováno do velkého záhonu ve skleníku nebo do větších nádob (tvoří ne sice silné, ale zato dlouhé kořeny).
Dorazilo mě sdělení, že odnože zakořeňují dolní částí ponořené v nádobě s vodou. Čekal bych, že je to dorazí. Shnijou. A ono ne. Pár týdnů a chytnou se. V tom světle se pak jinak jeví informace, že chtějí vlhko v zimě. A vůbec asi vlhko. A stejná informace probleskla i o zakořeňování Austrocylindropuntia malyana. Prostě divnej kaktus.
V přírodě tvoří víc jak metr vysoké a 2-3 metry široké polštáře, pichlavé kopečky jako některé další příbuzné kaktusy (M. glomerata, T. floccosus) a dotvářejí argentinskou horskou krajinu v polohách, kde už roste již jen nízká tráva a kaktusy. CactusArt.biz tvrdí, že lze pěstovat i ve středoevropských podmínkách na střechách jako netřesky.
V rodu jsou uznávány v podstatě dva druhy - Maihuenia patagonica z argentinské provincie Neuquén a Maihuenia poeppigi z jihu Chile a přilehlé oblasti Argentiny.
P. S. 19. 6. 2012: Z letošních zkušeností plyne následující: zakořenění odnože "namokro" se skutečně povedlo, stačil měsíc a 9 dní a vznikly dva dvoucentimetrové kořínky. Dobrá volba na zakořeňování byl perlit.
Semena klíčí také velmi namokro. Vylezlymě čtyři rostlinky, bohužel vydržely v běžném kaktusovém substrátu cca dva týdny a shnily. Zřejmě tedy bude lepší substrát bez humusové složky, např. písek nebo perlit. A rozhodně všechno na čerstvém vzduchu. No vše je otevřeno dalším experimentům napřesrok.
Odkazy:
http://cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?t=1116
http://kaktusari.eu/phpbb/viewtopic.php?f=30&;t=1471
http://www.cactus-art.biz/schede/MAIHUENIA/Maihuenia_poeppigii/Maiuhenia_poeppigii/Maihuenia_poeppigii.htm
http://home.arcor.de/jsaul/cacti/patagonia.html
http://www.cactuspro.com/encyclo/Maihuenia
Zimní radovánky
Zima je obdobím zimního spánku. Maximálně výsevů. Kromě toho, že člověk kontroluje, co mu všecko zmrzlo, té práce a dobré nálady zase tak moc není.
Naštěstí se najde i v zimě pár druhů, které se pochlapí a vykvetou. Není jich tedy moc, ale najdou se. Samozřejmě k nim patří epifytní vánoční kaktusy. Ale i mezi klasickými kulovitými se najde pár druhů. Třeba tahle Mammillaria sanchez-mejoradae. Je to prcek o průměru cca 1,5 cm, kvítka tak 1 cm, ale v těch mrazech potěší i to. Navíc patří ke vzácnějším kouskům. V zimě vytvoří poupata, v únoru ji přenesu na pár týdnů do bytu a ona dost rychle na tom okně vykvete. Bohužel mám jednom jednu, takže semena nejsou. Ale aspoň je z toho to zimní potěšení.
Dalším takovým zimním zázrakem je Mammillaria hernandezii. Taky drobounká, taky poměrně citlivá na pěstování, ale s květy to umí rozbalit. Tohle je snímek ze zimy 2008. Pak ji trochu ožral pavouček, ale roste dál. Jsem zvědavý, jestli se květů dočkám letos.
Vyklíčeno únor 2012
Polovina února už je čas, kdy pomalu většina semínek vyklíčila a bude čas na opatrné větrání a otužování výsevů. Některé citlivější druhy už to totiž nebaví a sem tam v tom vlhkém prostředí něco vyplesniví.
